Název poloostrova Kaikoura pochází z maorštiny [kai = jíst a koura = humr]. Podle dokladů archeologických vykopávek byl poloostrov v minulosti osídlen maorskou populací. Maorům se v Kaikoura dařilo. Vody jsou bohaté na ryby, na březích se povalují lachtani a půda je pro pěstování plodin jako stvořená.

Maorská komunita je dodnes na poloostrově Kaikoura velice silná. Důležitost poloostrova Kaikoura v životě Maorů, dokládá i legenda, podle které se Maui při vytahování severního ostrova Nového Zélandu z moře, o poloostrov Kaikoura zapíral nohou.

 Mořské proudy, které směřují ke zdejšímu pobřeží z hlubokomořského příkopu Hikurangi Trench, přináší velké množství potravy, to má za následek přítomnost velryb, která do Kaikoura přivedla lovce velryb. Prvním velrybářem v regionu Kaikoura se stal Robert Fyfe. V roce 1842 zde založil velrybářskou stanici Waiopuka Whaling Station.

Vzhledem k tomu, že lov velryb zákony Nového Zélandu zakazují, využívají dnes zkušenosti rybářů výletní čluny a turistům tak umožní se dostat do blízkosti těchto nádherných mořských savců. Nejčastěji se díky hlubokomořskému příkopu můžete setkat s vorvaněm, který je největší ozubenou velrybou na světě. Dnešní vorvani mají v průměru 18 m délky a váží 52 tun.   Pro vorvaně je typická velká hlava, zvláště pak u samců. Hlava samců tvoří zpravidla třetinu délky jejich těla. Vorvani mají v dolní čelisti 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram. Samci rostou do 30. až 40. roku věku a když je jim 50, nabývají již plné velikosti. Vorvani se dožívají 80 let. Vorvani jsou nejhlouběji se potápějící savci na světě. Mohou potápět až k mořskému dnu do hloubky 3 000 metrů po dobu dvou hodin. Typické ponory směřují zhruba do 400 metrů a trvají 30–45 minut. Živí se několika druhy zvířat, především krakaticemi, chobotnicemi a živočichy mořského dna. Téměř vše, co víme o hlubokomořských krakaticích, se vědci dověděli z exemplářů nalezených v žaludcích vorvaňů. Fyziologie vorvaňů má několik adaptací, aby zvládli drastické změny tlaku při potápění. Žebra jsou ohebná, aby dovolila kolaps plic, a srdeční frekvence se může snížit, aby se déle uchovala zásoba kyslíku. Myoglobin uchovává kyslík ve svalové tkáni. Když se úroveň kyslíku sníží, lze krev nasměrovat pouze k mozku a jiným důležitým orgánům.  

Pozorování těchto kytovců je velmi silný zážitek a osobně jej řadím mezi ty nejsilnější.

Kromě velryb se na tomto poloostrově můžete setkat s lachtany, povalujícími se na břehu. Kolonie má přibližně 100ks a je možné si je prohlédnout velmi z blízka. Z břehu nebo na lodi můžete také pozorovat zajímavé mořské ptáky včetně mohutných albatrosů.